Kdo je kdo – Markéta Fraibišová

Sekce Kdo je kdo představuje členy a členky Sdružení pro kariérové poradenství a kariérový rozvoj a ukazuje různorodost zkušeností v kariérovém poradenství.

Markéta Fraibišová

Jaká byla Vaše cesta ke kariérovému poradenství?
S kariérovým poradenstvím jako „formálním oborem“ jsem se poprvé setkala v rámci studiu na vysoké škole. Česká zemědělská univerzita nabízí na Institutu vzdělávání a poradenství bakalářský obor Poradenství v odborném vzdělávání, kde je jedním ze studijních předmětů právě kariérové poradenství. Velice rychle mi však došlo, že jsem se kariérového poradenství účasnila už dříve (profi testy k volbě povolání v pedagogicko-psychologické poradně, návštěva poradenského střediska na ÚP ČR, volba dalšího studia po střední škole, pomoc výchovné poradkyně na střední škole). Věděla jsem, že se chci věnovat práci s lidmi a že nemám ráda matematiku :). S odstupem času mohu říci, že volba studijního oboru byla skvělé rozhodnutí a s Institutem se snažím nadále udržovat kontakt (například v rámci setkání absolventů a studentů). Proč jsem si podala přihlášku na tento obor a co všechno jsem studiem poradenství získala popisuji v krátkém medailonku absolventů: https://www.ivp.czu.cz/cs/r-8747-absolventi/marketa-fraibisova.html.

Ještě před ukončením studia jsem hledala možnosti, jak získat praxi v kariérovém poradenství. Po oslovení několika organizací jsem nakonec nastoupila na roční stáž do Evropské kontaktní skupiny, která se zabývá kariérovým poradenství, kde jsem měla příležitost „nasávat“ informace a učit se od těch nejlepších v oboru. Touto cestou jsem poznala kariérové poradenství v neziskovém sektoru. Pro školní praxi jsem si pak vybrala Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání při ÚP ČR v Praze, a rozšířila si tak obzory o „kápéčko“ ve veřejné správě. Po ukončení studia jsem se i díky praxi stala plnohodnotným členem týmu poradkyň. Aktuálně se na pozici krajského metodika kariérového poradenství věnuji zkvalitnění a rozšiřování služeb poradenství na ÚP ČR, které probíhá v rámci projektu „Podpora informačních a poradenských středisek Úřadu práce ČR (PIPS)“.

Jak byste porovnala podobu kariérového poradenství v neziskové organizaci a na ÚP? Vnímáte nějaký rozdíl?
Rozdíly vidím určitě a obě oblasti mají své výhody a nevýhody. V neziskovém sektoru panuje dle mé zkušenosti větší svoboda. Například ve volbě technik a metod, se kterými poradci pracují. K propagaci služeb pak mohou tyto organizace využít řadu nástrojů, jejichž použití nepodléhá schvalovacímu procesu. Samozřejmě také poradci ÚP mohou používat různé nástroje, testy a pomůcky. Jejich případný nákup však podléhá zmíněnému schvalování a také výši přiděleného rozpočtu. Rozdíl vidím i v tom, že poradce na ÚP je částečně také úředník (ačkoliv tohle označení nerada používám), z čehož vyplývá, že má jako pracovník subjektu veřejné správy povinnost respektovat specifické zákony či směrnice. Na druhou stranu má kariérové poradenství na ÚP svou tradici, jeho existence není zcela závislá na financích z EU a mezi poradci, kteří na úřadech pracují, jsou skuteční odborníci, kteří mají dlouholeté zkušenosti a snaží se kariérové poradenství na ÚP rozvíjet.0

Jaké oblasti kariérového poradenství Vás v současnosti nejvíce zajímají?
Pracuji s rozličnými skupinami klientů, kteří se nachází v různých životních situacích. Ať to jsou žáci základních škol, budoucí absolventi středních škol, zaměstnaní nebo nezaměstnaní klienti. Spojujícím tématem je obvykle uplatnění na trhu, hledání cest a možností dalšího studia. Například u osmáků nebo deváťáků se snažím bourat určité stereotypy o manuálních profesích a bavit se o tom, jaké mají zájmy. Volba střední školy bývá pro žáky obtížná, a tak se s nimi snažím hledat způsoby, jak toto rozhodnutí udělat. Během besed na středních školách potom mluvíme o možnostech, které se po studiu nabízí a jak se v nich zorientovat. Za důležité při své práci považuji i šíření ryze praktických informací (co dělá ÚP, jak je to s podporou v nezaměstnanosti, jaké pracovní úvazky existují, jak si napsat CV apod.). Věnuji se také nezaměstnaným absolventům středních škol v rámci Job clubu START. Práce s touto cílovou skupinou mne baví asi nejvíce.

Kromě toho mě také zajímá, jak zviditelnit a zkvalitnit kariérové poradenství na úřadech práce, protože tahle služba funguje hodně dlouho, ale příliš se o ní neví. V rámci klíčových aktivit běžícího projektu je připravena řada změn, a těším se, až je budeme s kolegyněmi realizovat v praxi :).

Ve své práci se věnujete mj. nezaměstnaným absolventům středních škol. Na základě Vašich zkušeností, jak vnímáte potřeby těchto mladých lidí a kde (mimo ÚP) nejčastěji nacházejí zdroje podpory?
V rámci besed, které realizujeme, je zřejmé, že problém nezaměstnanosti si řada studentů nepřipouští. Často vidí pouze k maturitě, která pro ně může být určitým strašákem, a teprve potom mají v plánu řešit, co bude dál. V oblasti zaměstnání pak určitě preferují práci, která je bude bavit, a která je také uživí, což nebývá vždy možné. Část studentů by také ráda vycestovala do zahraničí a získala zahraniční zkušenosti (ať už formou zaměstnání nebo studia). Skutečně platí, že dnešní mladí lidé upřednostňují vlastní volný čas a zajímavé projekty před klasickým zaměstnáním „pondělí až pátek od osmi do čtyř.“ Také z těchto důvodů je potřeba k nim přistupovat odlišně.

S kolegyněmi se inspirujeme zejména na webových stránkách (Národní soustava povolání, Infoabsolvent apod., Careers 2030, Euroguidance, webové stránky středních a vysokých škol, stránky kariérních center apod.), snažíme se také občas vyrazit na nějakou konferenci či seminář a nevyhýbáme se ani klasickým knížkám :).

V čem vidíte potenciál sdružování se a spolupráce v kariérovém poradenství?
Spolupráce je v kariérovém poradenství nezbytná. Ačkoliv se nabídka neformálního vzdělávání pro kariérové poradce zlepšuje, pořád je k dispozici malá nabídka kurzů či seminářů, které by uspokojily poptávku a potřeby jednotlivých zájemců. Z toho plyne, že je pro kariérové poradce důležité sdílení dobré praxe, praktických nápadů/postupů a zároveň propojování rozdílných oblastí. Pokud se některý z poradců pohybuje pouze ve svém zaměření, může být pro něj komunikace s jinými odborníky impulzem k vybočení ze zažitých postupů a načerpání nových nápadů. Spolupráce je také příležitostí k šíření nových trendů, zajímavých publikací, odkazů nebo online nástrojů.